Období: říjen 2010

Probudil jsem se. S dlouhým zívnutím jsem vstal a začal se protahovat. V té posteli se nedá spát! Aspoň, že ta kancelář je velká. Jako nový šéf týmu jsem dostal kancelář po Karlovi. Zatím jsem ovšem pořádně využil jenom tu starou postel, protože po našem úspěchu jako by se všichni zalekli a nic velkého se ve městě neděje. Kromě toho běžeckého víkendu a nově otevřené pivnice v ulici Pod zámkem. Vyšel jsem ze své kanceláře. U svého počítače Monika, která z nudy tvořila náš web. Pepa si už padesáté prohlíží přední stranu Zbrachlavského deníku, kde je naše společná fotografie. Jeho sebevědomí určitě vzrostlo, ale mohl by dělat něco užitečnějšího. A kdepak je Milan? No samozřejmě u telefonu, který mě mimochodem svým zazvoněním probudil. A cítím práci. číst dál

Výhled na lepší zítřky... Nebo včerejšky? Nebo výšky? Možná hloubky... A proto vám přináším další, už 11. díl oblíbeného seriálu. Jen bych chtěl zdůraznit, že blog píší pod plným vědomím. Začaly se šířit fámy a málem jsem se dostal na první stránku Plesku, ale zase nic. Zase tam dali někoho jiného. No nic, přišli o mnohé, mohly se výtisky prodávat po miliardách a teď ostrouhali. Ale zpět k tématu. K jakému? To se dozvíte na konci pořadu! číst dál

Předem bych se chtěl omluvit za přehození minulých dílů. Ten, co to měl na starost, sice není vyhozen (protože byste si pak nečetli tento článek, že?), ale pro příště si už bude pamatovat pořadí. A dneska máme vlastně výročí! 10 týdnů už vám přináším tento seriál! To jste určitě rádi, že? Po minulých dvou epizodách netradičně napsaných se vrátíme do normálu. Ale to bych vám přece neudělal, tak šup šup, jdeme psát. číst dál

Aneb názory, zajímavosti a další blbosti z posledních dní číst dál

Milan vzal boty. Chvíli si je prohlížel a různě otáčel. V tom jsem si něčeho všiml a musel jsem si znovu prohlédnout stopy bot. Milan doběhl hned za mnou. "Co se děje? ", ptal se mě. "Porovnej stopy boty a podrážku té nalezené boty. Nejsou stejné." Milan si povzdychl. "Takže nemáme nic…" Jak jsem nad tím přemýšlel, pohrával jsem si s jednou myšlenkou. Nebyl jsem si jí jistý, proto jsem nikomu nic neřekl. Potřebuji další důkaz. Chtěl jsem být opatrný, protože policie nás stále sledovala. Policie v našem městě je kapitola sama pro sebe. Mám takové tušení, že jen my řešíme případy, zatímco oni dělají kdoví co. Hlavně v poslední době to vypadá vcelku podivně. Tím se však zaobírat nechci, musíme dostat Karlova vraha. číst dál

Dneska na téma: To tebe trklo! (Vtipné vpříběhy vplné vpísmenek.) číst dál

Přeji dobrý den vám u obrazovek, vítejte u 120. ročníku Velké pardubické. Dnes, 10.10.10 (42), se rozhodne o 120 vítězi v historii. Provádět celým dnešním závodem vás měl provádět kolega Míra Bosák, který ale měl nešťastnou nehodu a tak mě poprosili, zda pro vás mohu tento závod okomentovat. Na sportovišti nám krásně svítí podzimní sluníčko, a proto mají koně podkovy pro suchý povrch. číst dál

Každý den otevíráme noviny a každý den se tam nachází to samé. Pokud nebudeme zmiňovat naší politickou situaci, každodenní nehody, televizní program a inzerci, dočteme se také o každodenních záhadných úmrtí. Policie je na některá úmrtí krátká, a proto vznikla skupina detektivů nazývající se Vraždy a spol. Jejich revírem jsou města, louky, lesy. Hledají stopy, které zanechali stopaři. Hledají mrtvoly na hřbitovech a s úspěchem. Řeší jeden případ za druhým. Kdysi jsem to dělal také. Bohužel jsem s tím skončil, tu osudnou. Od té doby jsem ztratil své vyšetřovací schopnosti někoho vyšetřit. Nedělal jsem nic jiného, než se snažit přelouskat staré případy, ale bez úspěchu. Až jeden večer mi zazvonil telefon. číst dál

...když tu najednou šel kolem poník, který měl vykloubený kotník, a tak si stoupl na patník, aby si mohl vzít chlebník. A možná taky ne, možná se sem už nedostane, přišel odnikud, vůbec se nesměji - kuD. Možná toho je na mě trochu moc, potřebuji zavolat pomoc, krvácející koník vříská, chlápek v tričku si píská. Objevil novou hůl, vůbec ale neuhnul, byl to blbec, na hlavě měl čepec. Běžím volat doktora, co včera léčil toho magora. Zjišťuji ale novinu, a řekli mi to na rovinu, že doktor odjel na dovolenou, pruty vzal sebou. Asi toho léčení měl nad hlavu, a proto navštívil Ostravu. Není dobré, když jím uzené, bolí mě z toho břicho, raději chodím na pivo. číst dál

Možná trochu tak trochu nic neříkající článek (bacha, tu ani samotné články nic neříkají, viděli jste někdy článek mluvit?), ale to, co se tu na vás chystám vyklopit, to vám vyrazí dech... Ale pamatujte, žádné dýchání z úst do úst nebude, jasný! číst dál