
Je podzim. Příroda se pomalu chystá k zimnínu spánku. I já cítím tu únavu... Jen doufám, že se neschoulím do klubíčka, neusnu a pak se vzdudím, ale až na jaře... Vážně se mi nechce hibernovat, ani dát mému tělu úsporný režim... Vážně, co byste tu pak četli?
Když se ale nad tím zamyslíme, najdeme i světlé stránky. Například... No... Ehm... Zalezu pod deku, za chvíli usnu a nebudu přemýšlet nad denními povinnostmi... Pořádně si před spánek nacpu břicho k prasknutí... A vůbec, komu by se nelíbilo spát několik měsíců?
Bohužel, koně nejen že neusínají do zimního spánku, já navíc si ani nemohu dovolit usnout... Vážně, mám na starosti tolik důležitých věcí, že to až hezké není... Co ale nadělám, zvolil jsem si tuhle cestu, ze které není návratu... zzzZZZ