
Hustě sněžilo. Hustý. Byl zimní den a já měl hromadu papírování. Jo, být šéfem není tak lehké, jak se na první, ani druhý pohled zdá. Stejně bych ale ten čas věnoval nějakým zbytečným věcem, jako je například sledování mých oblíbených seriálů. Nebo spánkem... Takové zbytečné činnosti, to radši udělám něco užitečného. Ještě že mi na pomoc přišla Monika, sám bych to nezvládl a ostatně nějaké společnost se vždy hodí. Pepa byl doma, který nic nedělal (kdybych neměl to papírování na starost, byly bychom dva), Milan se věnoval své práci, vyučoval angličtinu. Případy nám tolik nevynáší, tak musíme ještě mít další práci... To je život.
Monika mi uvařila čaj, zapomněl jsem zavolat opraváře kvůli topení, takže vevnitř je větší zima než venku. Položila ho na stůl vedle vytištěného seznamu, co by se mělo udělat. Vzal jsem hrnek a začal pomalu usrkávat. Černý čaj se mi pomalu vléval do těla a já konečně pocítil teplo. V tom ale zazvonil telefon. Jako naschvál, 27 dní žádná práce, a až si člověk chce dát teplý čaj, tak aby šel. Oblékat se nemusím, celou dobu sedím v teplých věcech, abych se alespoň trochu zahřál. Zamknout a může se jít, podrobnosti se dozvíme po cestě.
Jedná se o únos. 20-ti letá dívka, naposledy spatřena 17.11.2010 ve 13:37, když nastupovala na zastávce Lesopark do autobusu Solaris Urbino, RZ 6D5 8340, linka číslo 20 směr Chlebovice. Pak náhle zmizela beze stopy.Přijeli jsme na zastávku. Byla na opuštěném místě, takže žádní svědci, kromě jejich kamarádů, nemáme. Řidič autobusu akorát řekl, že v autobuse byli jenom dva lidé, kteří vystoupili na zastávce Sídliště Polní. Potvrdil, že jedna z cestujících byla ztracená holka, druhý byl chlap, pravděpodobně kolem třiceti let, s koženou bundou. Tvář mu bohužel neviděl, protože měl nasazenou kapuci, takže identifikaci podezřelého neprovedeme.
Policie mezitím vyslýchala její kamarády, kteří jí viděli naposled. Všichni byli na diskotéce. Skončila ale dříve, než předpokládali, a proto vyrazili domů, kolem parku. Nic podezřelého nezahlédli, kromě toho, že ten muž byl už uvnitř autobusu. Taky našli její mobil, když k ní šli na druhý den. Byl pohozený kousek od zastávky, kde vystupovala. Patrně ho odhodila, kdo ví ale proč. Začíná být čím dál tím více jasné, že jí zřejmě někdo unesl. Zřejmě ten cestující z autobusu. Proč by ale k tomu měl důvod? Kdyby chtěl peníze, už dávno by zavolal dívčiným rodičům.
Najednou jsme uslyšeli výstřel. Všichni se skrčili. Na konci ulice stál muž a měl v ruce pistoli. Začal zběsile utíkat. Dva z policistů nasedli do auta a začali pronásledovat muže. Otočil jsem se na Moniku. Krvácela...
Pokračování příště...